Autorem pamětní zlaté mince je akademický sochař Zbyněk Fojtů. Bankovní rada
ČNB vybrala její návrh za velmi nápadité a propracované koláže nejvýznamnějších
památek MPR Olomouc.
Osobitý charakter městské památkové rezervace je dán její kulturně historickou
minulostí, v níž měla až do třicetileté války postavení největšího a hlavního města
na území Moravy. Urbanistické uspořádání a architektura městské památkové
rezervace odráží skutečnost, že Olomouc byla hospodářským, správním,
vzdělanostním a církevním centrem úrodného a bohatého regionu Hané. Kulturně
historický význam MPR Olomouc a její význam jako středověkého královského,
sídelního města, podtrhuje v její hustě zastavěné části monumentální architektura
kostelů, chrámů, církevních i světských rezidenčních paláců, starých univerzitních
budov a radnice, která spolu s okázalou architekturou tří až čtyřpatrových
měšťanských domů na hlavních náměstích a ulicích dodává historickému jádru
Olomouce charakter velkého a významného historického centra.
Městská památková rezervace Olomouc je druhou nejstarší a největší městskou
památkovou rezervací v České republice, u které je ve Státním seznamu
nemovitých kulturních památek evidováno přibližně 280
památek. Nejvýznamnější z nich jsou zapsány jako národní kulturní
památky: Olomoucký hrad s kostelem sv. Václava, kostel sv. Mořice, soubor
barokních kašen a sloupů a vila Primavesi. Od počátku 21. století se Olomouc
pyšní i pamětihodností zapsanou do Seznamu světového kulturního a přírodního
dědictví UNESCO, Čestným sloupem Nejsvětější Trojice.
Osobitý charakter MPR Olomouc je dán její kulturně historickou minulostí, v níž
měla až do třicetileté války postavení největšího a hlavního města na území
Moravy. Urbanistické uspořádání a architektura městské památkové rezervace
odráží skutečnost, že Olomouc byla hospodářským, správním, vzdělanostním a
církevním centrem úrodného a bohatého regionu Hané. Kulturně historický význam
MPR Olomouc a její význam jako středověkého královského, sídelního města,
podtrhuje v její hustě zastavěné části monumentální architektura kostelů, chrámů,
církevních i světských rezidenčních paláců, starých univerzitních budov a radnice,
která spolu s okázalou architekturou tří až čtyřpatrových měšťanských domů na
hlavních náměstích a ulicích dodává historickému jádru Olomouce
charakter velkého a významného historického centra.
K specifickému charakteru městské památkové rezervace přispívá také její
historická vojensko-strategická funkce a okolnost, že byla v polovině 18. století
přebudována na pevnost a že byla až do nedávné doby sídlem velkých vojenských
posádek. V závislosti na pevnostní strategii obtékaly v minulosti území městské
památkové rezervace ze všech stran přírodní i uměle vytvořené vodní toky. Po
zrušení pevnosti v osmdesátých letech 19. století byly prostory kolem hradeb
přeměněny v městské parky a městskou zeleň a tento přírodní prstenec dnes tvoří
přirozenou hranici a přechodový článek mezi historickým jádrem a novými částmi
města.
